Josef Jakub Jungman
Josef Jakub Jungman se narodil 16.července 1773 v Hudlicích.Pocházel z rodiny chudého domkáře,ševce a kostelníka.Dostal se na hlavní školu v Berouně,pak vystudoval v Praze piaristické gymnázium (1788-92),filosofii a práva (1795-1799).
Působení osvícenských a vlasteneckých učitelů na filosofické fakultě mělo rozhodující význam pro Jungmanovo vlastenectví i zaměření odborné činnosti.Na podzim roku 1799 přijal místo učitele na gymnáziu v Litoměřicích,kde vyučoval češtinu a vlasteneckému smýšlení-vychoval řadu kněží a učitelů.
V říjnu 1815 přešel jako profesor humanitárních předmětů na Staroměstské gymnázium v Praze.Od roku 1834 byl ředitel gymnázia.
České vlastenecké veřejnosti se stal známým svými básnickými příspěvky do Puchmajerových almanachů.Narozdíl od Dobrovského byl Jungman přesvědčen o životaschopnosti českého jazyka a tím celé české kultury a hned od počátku své učitelské činnosti si klade za cíl pomáhat jeho rozvoji.Svůj názor na důležitost jazykového vzdělání vložil ve dvou statích o Jazyce českém,psaných ve formě rozmlouvání mezi příznivci a nepřáteli českého jazyka.Byl přesvědčen o tom,že úkolem vzdělanců je šířit své poznání a vědění mezi lidové vrstvy a tedy,že jejich povinností je mluvit a psát česky.
Jeho původní básnická tvorba byla skrovná,i když je autorem první české romance Oldřich a Božena.
Dnes nás již asi ani nenapadne,že některé běžně užívané výrazy,jako např.:poznatek,názor,časopis,rostlina,kyselina,čtverec,trojúhelník a mnohé další jsou slova,která byla do češtiny uvedena v době Jungmanově.Proti poněmčování ve školách zaměřil i svou časopiseckou stat‘ Rozmlouvání o jazyce českém.
Na popud vládního nařízení z roku 1816,které umožn’ovalo vyučovat na gymnáziích v češtině,vydal roku 1820 Slovesnost,která byla první českou čítankou a učebnicí literární teorie.Druhé dílo Jungmanovo literárně historické Historie literatury české (1825),první česky psaná práce o dějinách české literatury.
Dalším výsledkem Jungmanova Jazykovědného bádání byl pětidílný česko-německý slovník,který vyšel v letech 1834-1839,na jehož přípravě pracoval Jungman více než 30 let.Spolu se svými spolupracovníky v něm nashromáždil na 120 000 slov,s uvedením jejich významů a způsobu použití.Slovník ustálil spisovnou podobu novodobé češtiny a spolu s Palackého dějinami národa Českého v Čechách a v Moravě a Šafaříkovými Starožitnostmi patří k základním dílům české obrozenecké vědy.Jeho práce byly nejen vědeckými,ale i vlasteneckými činy velikého dosahu.
Tak v letech raného rozvoje svých tvůrčích sil prošli Jungmanovým vlivem František Palacký,Pavel Josef Šafařík,Ján Kollár nebo František Ladislav Čelakovský.
Jungmanovým největším přídělem v rozvoji jazyka českého byl slovník,který dopodrobna překládal a odvozoval z němčiny.
Zemřel v Praze 14.listopadu 1847.
Komentáře
Přehled komentářů
to neni o vestonicke venuši tak toho nech
blbe
(stepa, 5. 10. 2007 16:13)